Jdi na obsah Jdi na menu

Zákon o přístupnosti: je třeba se jej obávat?

untitled-design-147.pngNa to, co přináší Zákon o přístupnosti, jsme se zeptali Radka Pavlíčka, specialisty na přístupnost ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity. Radek se tématice přístupnosti webu věnuje přes dvacet let, píše blog Poslepu.cz a mimo jiné je jako jediný Čech členem International Association of Accessibility Professionals a držitelem certifikátu Certified Professional in Web Accessibility, který je důkazem jeho erudovanosti v tomto oboru.


Radku, co to vlastně znamená mít přístupný web? 

Z pohledu zákona o přístupnosti je web přístupný, pokud splňuje požadavky harmonizované normy nebo jejích částí, na které byl v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz podle čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 a je vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a stabilní.

To jsem vám ale asi moc nepomohl, že? :-)

No, to ne :-)

Já si to myslel. Tak to vezmu z druhého - praktického - konce, abych ukázal, že o přístupnosti se dá bavit i lidsky a není třeba se jí bát.

Cílem přístupnosti je zmenšovat či (ideálně úplně) odstraňovat překážky, na které může uživatel narážet při používání webových stránek, dokumentů a aplikací a umožnit mu tak s nimi efektivně a v „rozumném” čase pracovat.

Za přístupný web lze tedy dnes považovat takový web, který bude návštěvník schopen i přes své zdravotní, technické či jiné omezení, za pomoci prostředků, které má k dispozici, a způsobem, který mu vyhovuje, efektivně používat a dosáhnout svého cíle.

Zjednodušeně řečeno to znamená, že když jsem například provozovatel e-shopu a přijde na něj člověk, který má nějaké specifické potřeby (třeba proto, že hůř vidí, a potřebuje si obsah zvětšit; nebo je v zahraničí, šetří daty a má vypnuto zobrazování obrázků), tak bude schopen si zboží vybrat a koupit.

Zmiňoval jste přístupnost a legislativu. Je legislativní uchopení přístupnosti věcí novou?

Už v roce 2004 zveřejnilo Ministerstvo informatiky Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu, která sloužila jako doporučující materiál pro tvorbu webových stránek institucí veřejné správy. Tato pravidla posloužila také jako základ (technická specifikace) tématiky přístupnosti pro novelu zákona č. 365/2000 Sb. (ta se projevila v ustanovení v § 5 odst. 2 písm. f) a pro vyhlášku stanovující formu uveřejňování informací, která zajistí, aby se s informacemi souvisejícími s výkonem veřejné správy uveřejňovanými způsobem umožňujícím dálkový přístup mohly v nezbytném rozsahu seznámit i osoby se zdravotním postižením.

Vyhláška č. 64/2008 Sb. o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti) vstoupila v platnost 28. 2. 2008 a platila až do 9. dubna 2019, kdy byla nahrazena právě Zákonem č. 99/2019 Sb. o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. 

Jak je zřejmé z předchozích řádků, odpověď na Vaši otázku zní ne (ačkoliv se občas někde můžeme dočíst opak :-)

Jakých subjektů se přístupnost vlastně týká? 

Jednou z novinek zákona o přístupnosti je rozšíření okruhu subjektů, kterých se požadavky na přístupnost týkají. Zákon specifikuje tzv. povinné subjekty v §3, nicméně jazykem, který bez patřičného právního vzdělání a znalostí není snadné dešifrovat. Pro laika je tedy poměrně obtížné zjistit, které weby a aplikace do působnosti zákona spadají - musí vědět, jak, kým a za jakým účelem byla organizace založena, jaké je financována či jaké je složení řídících nebo kontrolních orgánů.

Patří sem tedy například organizační složky státu (ministerstva, správní úřady, soudy…), územní samosprávné celky (kraje, obce, městské části), právnické osoby zřízené zákonem (Státní fond dopravní infrastruktury, Česká národní banka...), právnické osoby založené nebo řízené, či financované státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, které byly založeny za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, nemající průmyslovou nebo obchodní povahu (dopravní podniky měst, příspěvkové organizace státu...) a kvalifikovaní správci systému elektronické identifikace (například Správa základních registrů).

Mezi našimi zákazníky lze najít i celou řadu knihoven. Jak se zákon týká právě jejich webů?

Jak už jsem zmiňoval, to, zda má organizace povinnost splnit požadavky zákona o přístupnosti, často závisí na zřizovateli a/ nebo na účelu jejího vzniku. To se vztahuje také na knihovny. Z hlediska zákona jsou povinnými subjekty z řad knihoven zejména:

  • knihovny zřizované státem nebo územním samosprávným celkem, tj. národní knihovny a veřejné knihovny měst a obcí;

  • knihovny vysokých škol a školských zařízení;

  • knihovny zřizované veřejně prospěšnými organizacemi financovanými státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem.

V některých případech (ať už jde o knihovny nebo jiné instituce) nemusí být zcela jednoznačné, zda je daná instituce z hlediska zákona o přístupnosti povinným subjektem. V případě pochybností je ale vhodné spíše požadavky zákona splnit, případně se dotázat přímo pracovníků odboru eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR.

A jak je to se školami?

Školy, školská zařízení a vysoké školy jsou povinny zpřístupnit jen informace, zveřejněné podle jiného právního předpisu v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím se jedná o povinně zveřejňované informace, mezi kterými je například popis organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, atp.

Dle školského zákona se pak jedná například o informace o důvodu vyhlášení volného dne ředitelem (§ 24 odst. 2), zveřejnění termínu a místa zápisu do mateřské školy v případě, že je to v místě obvyklé (§ 34 odst. 2), kritéria pro přijímání do mateřské školy (§ 34 odst. 8), místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání v případě, že je to v místě obvyklé (§ 46 odst. 1), atp.

Dle zákona o vysokých školách se uvedená povinnost může vztahovat například na lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání, podmínky přijetí a případně také forma, rámcový obsah přijímací zkoušky, kritéria pro její vyhodnocení a nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu (§ 49 odst. 5), atp.

Povinnost zveřejňovat informace přístupnou formou se vztahuje i na informace poskytované na základě zákona o zpracování osobních údajů - například název a kontaktní údaje, kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů, účel zpracování osobních údajů, atp.

Pokud opustíme legislativní rámec a na přístupnost nahlédneme z praktického hlediska, pak z jistým zjednodušením lze říci, že přístupný web je přínosný pro každého - celá řada požadavků na přístupnost zlepšuje uživatelský prožitek mnohem širší skupině uživatelů, než jsou uživatelé se zdravotním postižením. Jistě se shodneme na tom, že větší a kontrastnější písmo se lépe čte každému, kdo nosí brýle či mu na monitor dopadá hodně světla. Že titulky u videí usnadňují porozumění obsahu v případě, kdy pracujeme v příliš hlučném (či příliš tichém) prostředí, či kdy jsou dialogy vedeny v jazyce, který není náš mateřský, a máme problém jim porozumět. 

Co se stane, když nebudeme splňovat všechny požadavky? 

Jen o málokterém webu lze prohlásit, že je 100% přístupný (a mám-li být upřímný, tak vlastně ani žádný takový neznám). Je tedy dost pravděpodobné, že i na webu, který provozujete, se bude vyskytovat menší či větší bariéra pro jednu nebo více skupin uživatelů. To ale neznamená, že byste měli web úplně přestat provozovat, či jej zrušit a nechat si udělat web nový. Mnohdy stačí jen několik málo zásahů do kódu a přístupnost se výrazně zlepší. Či proškolit správce obsahu, aby dokumenty nezveřejňovali jako obrázky, ale jako strojově čitelná PDF.

Pokud váš web nesplňuje všechny požadavky dané zákonem, doporučuji následující postup. Pokud se jedná o bariéry, které lze snadno odstranit, odstraňte je. Pokud jsou bariéry takového charakteru, že k jejich odstranění potřebujete nějaký čas, přiznejte pravý stav věci v prohlášení o přístupnosti. Je možný i částečný soulad s požadavky zákona, málokdo toho ale využívá.

Kdo může pomoci zjistit, jaké chyby vykazuje web a co s ním dělat?

Subjektů, které se této tématice věnují, je u nás několik. Při hledání partnera, který vám s přístupností bude pomáhat, vybírejte takového, který nabídne více než jednorázový audit přístupnosti, je dostatečně erudovaný a přístupnost vašeho webu opravdu posune k lepšímu.

Obecně platí, že přístupnost není jednorázová záležitost - ale proces, který je potřeba nastavit, a který zpravidla zahrnuje celou řadu kroků: analýzu stávajícího stavu webu, komunikaci s vývojáři, proškolení správců webu, kontrolu odstranění nalezených bariér, konzultace či průběžný dohled nad tím, jak jsou informace publikovány.

A předpokládám, že je možné se obrátit i na Vás.

Ano, je. Řešíte-li nějaký přístupnostní problém, napište nebo zavolejte. Probereme to a společně najdeme optimální řešení.

V pokračování rozhovoru se zaměříme na praktické aspekty přístupnosti  a řekneme si, co konkrétně dělat pro to, abychom měli přístupný web. Projdeme si také hlavní požadavky, které by měl splňovat každý web a podíváme se na to, co můžete na eStránkách udělat pro lepší přístupnost vy sami.